Ludwig Hohenegger

Ludwig Hohenegger
Ludwig Hohenegger
Narození	8. června 1807; Memmingen
Úmrtí	25. srpna 1864 (ve věku 57 let); Těšín
Místo pohřbení	Těšín
Povolání	geolog a inženýr
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludwig Hohenegger (8. června 1807 Memmingen, Bavorsko – 25. srpna 1864 Těšín) byl německý vědec v oboru geologie a manažer průmyslových podniků. Je spojen především s Rakouským Slezskem, kde vykonával také funkci ředitele Těšínské komory.

Životopis

Ludwig Hohenegger se narodil v Memmingenu. Vystudoval gymnázium, svá univerzitní studia začal v Mnichově v oboru právo a filozofie, ale později přestoupil na studium hutnictví a hornictví v Saském Freibergu. Svou kariéru začal v Blanenských železárnách, ve kterých v letech 1829 – 1831 působil jako inženýr. Po roce 1831 se vrátil zpět do Německa, nejprve do Herfordu (1831 – 1833), později do Nachrodu (1835 – 1836). V roce 1837 ^{[pozn. 1]} se stal ředitelem železáren ve Wolfsbergu, v roce 1839 se stal ředitelem železáren Těšínské komory^[2]. V této funkci zůstal do konce svého života.

Pro železárny Těšínské komory bylo potřeba zajistit rudní základnu, proto Hohenegger zorganizoval v roce 1846 rozsáhlý geologický výzkum Moravskoslezských Karpat.^[2] Během svého působení v Těšínské komoře se mu podařilo zvýšit zisk společnosti o více než desetinásobek^{[p. 1]}, v roce 1846 založil malou školu, ve které vyučoval geologii, zejména s ohledem na geologii slezských severních Karpat.

Při své působnosti v Těšínské komoře se především zasloužil o modernizaci těžby beskydských pelosideritů. Má také velkou zásluhu za realizaci Košicko-bohumínské dráhy, pro kterou zpracoval první projekty.

Vědecká činnost

V odborné činnosti se zabýval především stratigrafií beskydské křídy. V roce 1861 vytvořil geologickou mapu Moravskoslezských Beskyd („Die geognostischen Verhältnisse der Nordkarpathen in Schlesien und der angrenzenden Theilen von Mähren und Galizien“) a později vydal i mapu jižní části Haliče a okolí Krakova. Popsal také vyvřelou horninu, jež podle města Těšín nazval „Těšínit“. ^[3]. Shromáždil vekou sbírku hornin, která byla po jeho smrti odkoupena Bavorským státem.

Sestavil petrografickou mapu beskydských rudních revírů o 20 listech.

Pocty

Na území České republiky po něm byl pojmenován důl Hohenegger, dnes již neexistující důl v Karviné.

Roku 2024 byla Hoheneggerovi ve vestibulu českotěšínského nádraží odhalena pamětní deska.^[4]

Odkazy

Poznámky

↑ V roce 1839 výnos hutí činil 40 000 zlatých v roce 1862 vzrostl na 400 000 zlatých

↑ dle ^[1] v roce 1836

Reference

↑ http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_H/Hohenegger_Ludwig_1807_1864.xml
↑ ^a ^b KOŘAN, Jan. Vývoj výroby železa v českých zemích v údobí průmyslové revoluce. Praha: Národní technické muzeum v Praze, 1978. S. 247, 248.
↑ Archivovaná kopie. www.info.tesin.cz [online]. [cit. 2013-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24.
↑ https://ehutnik.cz/zpravy/pametni-deska-na-ceskotesinskem-nadrazi-pripomina-stavitele-drahy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwig Hohenegger na Wikimedia Commons
Dílo ADB:Hohenegger, Ludwig ve Wikizdrojích (německy)
Ludwig Hohenegger na stránkách geology.cz
Životopis z roku 1959
dobový životopis Ludwiga Hoheneggera^{[nedostupný zdroj]}

[4] V roce 1839 výnos hutí činil 40 000 zlatých v roce 1862 vzrostl na 400 000 zlatých

[2] [1] v roce 1836

[1] ttps://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_H/Hohenegger_Ludwig_1807_1864.xml

[:0-3] KOŘAN, Jan. Vývoj výroby železa v českých zemích v údobí průmyslové revoluce. Praha: Národní technické muzeum v Praze, 1978. S. 247, 248.

[5] Archivovaná kopie. www.info.tesin.cz [online]. [cit. 2013-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24.

[6] ttps://ehutnik.cz/zpravy/pametni-deska-na-ceskotesinskem-nadrazi-pripomina-stavitele-drahy

[pozn. 1]

[2]

[p. 1]

[3]

[4]

[1]