John Everett Millais
John Everett Millais | |
---|---|
John Everett Millais | |
Narození | 8. června 1829 Southampton |
Úmrtí | 13. srpna 1896 (ve věku 67 let) Palace Gate nebo Londýn |
Příčina úmrtí | rakovina hrtanu |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Pavla |
Alma mater | Královská akademie umění Heatherley School of Fine Art |
Povolání | malíř, ilustrátor, fotograf a umělec |
Ocenění | Řád za zásluhy v oblasti umění a věd důstojník Řádu čestné legie čestný doktor Oxfordské univerzity |
Choť | Effie Gray (1855–1896)[1][2] |
Děti | John Guille Millais[3][1] Sir Everett Millais, 2nd Baronet[3] George Gray Millais[3] Effie Gray Millais[3][1] Mary Hunt Millais[3] Alice Sophia Caroline Millais[3][1] … více na Wikidatech |
Rodiče | John William Millais[3] a Mary Emily Evamy[3] |
Příbuzní | Emily Millais (sourozenec) Yvonne Daphne Millais[3], Geoffroy de Carteret Millais[3][1], Raoul Millais[3][1], Natalie Rosamond Sophia Millais[3], Rosamond Millais[1] a Daphne Millais[1] (vnoučata) |
Funkce | President of the Royal Academy of Arts (1896) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
John Everett Millais (8. června 1829, Southampton – 13. srpna 1896, Londýn) byl anglický malíř, představitel hnutí prerafaelitů.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v bohaté rodině. Začal malovat jako čtyřletý. Rodiče (zejména matka) se rozhodli ho maximálně podporovat a v roce 1840 ho představili prezidentovi Královské akademie v Londýně. Ten uznal talent tehdy jedenáctiletého hocha, udělil výjimku a Millais byl přijat na Akademii jako vůbec nejmladší student v její historii.
Millais byl jedním ze zakladatelů bratrstva Prerafaelitů, bratrstvo bylo dokonce založeno v domě jeho rodičů v Kensingtonu. Dosti pevně se zpočátku držel doktríny tohoto uměleckého hnutí. Prvním jeho prerafaelitánským obrazem byl Lorenzo a Isabella (1849) namalovaný na motivy Keatsovy básně. Kritika však obraz nepřijala a ani další Milllaisovy obrazy u ní nedošly dobrého ohlasu. Jeden z nich, Kristus v domě svých rodičů (1850), dokonce vyvolal skandál, který do značné míry rozpoutal Charles Dickens svým plamenným odmítnutím tohoto díla. Nicméně Dickensův článek znamenal pro prerafaelity také velkou reklamu a začalo se o nich hojně diskutovat. Millais byl v těchto diskusích tvrdě napadán. Zatímco v době jeho studií na Akademii byl hvězdou a kritici mu předvídali velkou budoucnost, v první fázi jeho samostatné tvorby ho zavrhli. Vše se zlomilo až roku 1851 díky obrazu Lesníkova dcera. Průlom přišel také za hranicemi, v roce 1855 vystavoval v Paříži a tamní kritika byla nadšena.
Roku 1853 ho pozval kritik John Ruskin, který měl zásadní podíl na Millaisově uznání, na prázdniny do Skotska. Millais zde namaloval známý Ruskinův portrét, avšak také svedl Ruskinovu manželku Effie. Ta manžela nakonec opustila a roku 1855 se za Millaise provdala. Porodila mu osm dětí.
V té době také Millais opustil hnutí prerafaelitů a změnil styl. Nový styl mu přinesl obrovské úspěchy, uznání a majetek (v roce 1885 se mj. stal baronetem, v roce 1896 prezidentem Královské akademie), byť kunsthistorie zpětně oceňuje spíše jeho prerafaelitánskou tvorbu.
Pohřben je v St. Paul’s Cathedral v Londýně.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kristus v domě svých rodičů (1850)
-
Isabella (1849)
-
Ofélie (1852), modelem Elizabeth Siddall
-
Slepá dívka (1856)
-
Sir Isumbras u brodu (1857)
-
Severozápadní cesta (1878)
-
The Ruling Passion (1885)
Reference
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Barlow, Paul. Time Present and Time Past: The Art of John Everett Millais, Ashgate 2005.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu John Everett Millais na Wikimedia Commons
- Portrét na Artmuseum.cz Archivováno 9. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Heslo v encyklopedii Britannica
- Encyklopedické zdroje na Answers.com