Administrativní dělení Itálie
Vzhled
Itálie se skládá z 20 regionů z nichž 5 je autonomních. Ty se dále člení na provincie. V období mezi roky 2014 a 2016 bylo 14 provincií kolem velkých měst přeměněno na metropolitní města a 6 provincií v autonomním regionu Sicílie bylo přeměněno na volná sdružení obcí. Osm původních sardinských provincií bylo zredukováno na čtyři provincie a 1 metropolitní město. Údolí Aosty, které má postavení autonomního regionu, vykonává zároveň správní funkce provincie. Třetím stupněm administrativy jsou obce. V květnu 2017 existovalo celkem 107 územně-správních celků 2. úrovně.
Skupiny regionů
[editovat | editovat zdroj]Pro účely Eurostatu jsou regiony sdruženy do skupin na úrovni NUTS-1.
- Severozápadní Itálie (Údolí Aosty, Ligurie, Lombardie, Piemont) - kód ITC
- Severovýchodní Itálie (Emilia-Romagna, Furlansko-Julské Benátsko, Tridentsko-Horní Adiže, Benátsko) - kód ITH
- Střední Itálie (Lazio, Marche, Toskánsko, Umbrie) - kód ITI
- Jižní Itálie (Abruzzo, Apulie, Basilicata, Kalábrie, Kampánie, Molise) - kód ITF
- Ostrovy (Sardinie, Sicílie) - kód ITG
Regiony
[editovat | editovat zdroj] Podrobnější informace naleznete v článku Regiony v Itálii.
Provincie
[editovat | editovat zdroj] Podrobnější informace naleznete v článku Provincie v Itálii.
Obce
[editovat | editovat zdroj] Podrobnější informace naleznete v článku Obce v Itálii.
Části obcí
[editovat | editovat zdroj] Podrobnější informace naleznete v článku Části obcí v Itálii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Verwaltungsgliederung Italiens na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Administrativní dělení Itálie na Wikimedia Commons