2025
Vzhled
3. tisíciletí |
◄◄ ◄ 2021 • 2022 • 2023 • 2024 • 2025 • 2026 • 2027 • 2028 • 2029 ► ►►
Leden
Rok 2025 (MMXXV) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna a skončí ve středu 31. prosince. V České republice má 251 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 10 jich připadá na mimovíkendové dny. Dle židovského kalendáře nastane přelom roků 5785 a 5786, dle islámského kalendáře 1446 a 1447.
Události
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 11. ledna – V Mostě v nočních hodinách došlo k výbuchu restaurace, kde zemřelo 7 lidí a dalších 8 jich bylo zraněno.
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna
- Polsko převzalo od Maďarska Předsednictví Rady Evropské unie.
- V Rumunsku a Bulharsku byly v rámci Schengenského prostoru zrušeny kontroly na pozemních hranicích.
- Evropskými hlavními městy kultury v roce 2025 se staly slovinská Nova Gorica a italská Gorizia.
- Při útoku automobilem v americkém New Orleans zabil útočník 15 lidí a dalších 35 zranil. Byl zabit při přestřelce s policií.
- 4. ledna – Rakouský kancléř Karl Nehammer oznámil, že rezignuje na svůj post.
- 6. ledna
- Justin Trudeau oznámil, že rezignuje na funkci předsedy Liberální strany a premiéra Kanady.
- Indonéská republika se stala desátým členem hospodářského uskupení BRICS.
- 7. ledna
- Při zemětřesení v Tibetu o síle 7,1 Mw zemřelo nejméně 126 osob.
- Na jihu Kalifornie vypukla série požárů, kterým podlehlo nejméně 25 lidí, více než dvanáct tisíc budov bylo zničeno nebo poškozeno a více než 137 000 lidí se muselo evakuovat.
- 9. ledna
- Generál Joseph Aoun byl zvolen Národním shromážděním 14. prezidentem Libanonu.
- Ve Washingtonské národní katedrále proběhl státní pohřeb 39. amerického prezidenta Jimmyho Cartera.
- 10. ledna – Po rezignaci Karla Nehammera byl dočasným rakouským kancléřem jmenován ministr zahraničí Alexander Schallenberg.
- 12. ledna – Chorvatský prezident Zoran Milanović obhájil v druhém kole prezidentských voleb svůj mandát a zajistil si druhé pětileté funkční období.
- 20. ledna – Inaugurace amerického prezidenta Donalda Trumpa - společně s J. D. Vancem složil přísahu a ujal se funkce jako 47. prezident USA.
- 21. ledna – Při požáru v hotelu Grand Kartal v tureckém lyžařském středisku zemřelo nejméně 76 osob.
Očekávané události
[editovat | editovat zdroj]- 4. února – Vydání hry Kingdom Come: Deliverance II
- 3. března – Proběhne 97. ročník udílení Oscarů
- 29. března – Částečné zatmění Slunce (Arktida, severní Atlantik, viditelné i v Česku).
- 13. dubna – 13. října – Světová výstava EXPO v japonské Ósace
- 9.–25. května – 89. Mistrovství světa v ledním hokeji ve Švédsku a Dánsku
- 13.–17. května – Eurovision Song Contest v Basileji ve Švýcarsku
- 2.–27. července – Mistrovství Evropy ve fotbale žen ve Švýcarsku
- 19. září bude otevřen dokument obsahující poslední slova TGM[1][2]
- 3. října – lucemburský velkovévoda Jindřich předá vládu svému synovi Guillaumovi.
- 14. října – ukončení rozšířené podpory Windows 10
Neznámé datum
[editovat | editovat zdroj]- Kosmické sondy Voyager 1 a Voyager 2 by měly mít elektrickou energii pro provoz svých vysílačů nejméně do tohoto roku.
- Uvažuje se o čínském pilotovaném letu na Měsíc.
- Mělo by být dokončeno město Masdar City.
- prezidentské volby na Ukrajině
- Stíhací letoun Suchoj T-50 by měl být připraven pro export.
- Měl by být zahájen překlad Bible do každého z funkčních jazyků světa, do nichž dosud není přeložena.[3]
- Měly by být vydány hry Mafia: Domovina a Grand Theft Auto VI.
- Měla by být dokončena dálnice D1.[4]
Volby
[editovat | editovat zdroj]- 26. ledna – Volby prezidenta Běloruska
- 23. února – Německé volby do spolkového sněmu
- 18. května – Prezidentské volby v Polsku 2025
- září–říjen – Parlamentní volby v Česku
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 2. ledna
- Dušan Holý, zpěvák, etnolog a muzikolog (* 25. dubna 1933)
- Noemi Rejchrtová, historička (* 1. listopadu 1940)
- 4. ledna – Vít Šolle, učitel a politik (* 12. října 1962)
- 5. ledna
- František Šmahel, historik umění (* 17. srpna 1934)
- Eduard Gombár, arabista, historik, islamolog a diplomat (* 14. října 1952)
- 6. ledna – Jan Kuchař, tanečník a sólista Laterny magiky (* 24. října 1941)
- 7. ledna – Iloš Crhonek, historik umění (* 10. ledna 1932)
- 9. ledna – Karel Tejnora, lékař a politik (* 11. ledna 1955)
- 10. ledna
- Jiří Novák, pedagog a stenograf (* 23. března 1927)
- Milan Feranec, politik a právník (* 18. ledna 1964)
- 11. ledna – Mario Klemens, dirigent a hudební pedagog (* 3. října 1936)
- 12. ledna – Ivana Vondrovicová, herečka, básnířka, pedagožka (* 6. srpna 1944)
- 14. ledna – Ladislav Hučko, řeckokatolický biskup (* 16. února 1948)
- 15. ledna – Jiří Vondra, diskžokej a moderátor (* 9. listopadu 1984)
- 18. ledna – Eliška Wagnerová, právnička, soudkyně a politička (* 7. září 1948)
- 19. ledna – Zdeněk Trojan, politik (* 1. května 1936)
- 21. ledna – Petr Hannig, hudebník a politik (* 20. ledna 1946)
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna
- David Lodge, britský spisovatel (* 28. ledna 1935)
- Viktor Alksnis, ruský politik (* 21. června 1950)
- William Carter, americký fotograf (* 25. prosince 1934)
- 2. ledna
- Ágnes Keletiová, maďarsko-izraelská sportovní gymnastka a trenérka (* 9. ledna 1921)
- Ján Zachara, slovenský boxer, olympijský vítěz (* 27. srpna 1928)
- Werner Leimgruber, švýcarský fotbalista (* 2. září 1934)
- Aldo Agroppi, italský fotbalista, záložník (* 14. dubna 1944)
- Cristóbal Ortega, mexický fotbalista (* 25. červnece 1956)
- 3. ledna
- Nikoloz Lekišvili, gruzínský politik (* 20. dubna 1947)
- Howard Buten, americký spisovatel, psycholog, houslista a klaun žijící ve Francii (* 28. července 1950)
- Gilbert Van Binst, belgický fotbalový obránce (* 5. července 1951)
- Constantine Manos, americký fotograf (* 12. října 1934)
- 4. ledna – Peter Brandes, dánský malíř, sochař, keramik a fotograf (* 5. března 1944)
- 5. ledna
- Kostas Simitis, řecký politik (* 23. června 1936)
- Robert Hübner, německý šachový velmistr (* 6. listopadu 1948)
- 6. ledna
- Chrizostom (Martiškin), ruský duchovní a emeritní metropolita vilniuský a litevský (* 3. května 1934)
- Dušan Maravić, jugoslávský a srbský fotbalový záložník (* 7. března 1939)
- Günter Bechly, německý paleontolog a entomolog (* 16. října 1963)
- 7. ledna – Jean-Marie Le Pen, francouzský krajně pravicový politik (* 20. června 1928)
- 8. ledna – Fabio Cudicini, italský fotbalový brankář (* 20. října 1935)
- 9. ledna
- Black Bart, americký profesionální wrestler (* 30. ledna 1948)
- Mariusz Trynkiewicz, polský sériový vrah (* 10. dubna 1962)
- 10. ledna – Thelma Hopkinsová, britská atletka, skokanka do výšky (* 16. března 1936)
- 13. ledna
- Oliviero Toscani, italský fotograf (* 28. února 1942)
- Alexandr Myslivčenko, sovětský marxisticko-leninský filozof a vysokoškolský pedagog (* 23. září 1924)
- 16. ledna
- David Lynch, americký scenárista, režisér, producent, malíř, hudebník, skladatel (* 20. ledna 1946)
- Jacques Guittet, francouzský sportovní šermíř (* 12. ledna 1930)
- Harry Bild, švédský fotbalista (* 18. prosince 1936)
- Joan Plowrightová, britská herečka (* 28. října 1929)
- 17. ledna
- Denis Law, skotský fotbalový útočník (* 24. únor 1940)
- Martin Pollack, rakouský spisovatel a novinář (* 23. května 1944)
- 18. ledna – Ze'ev Revach, izraelský herec, komik, scenárista a režisér (* 25. srpna 1940)
- 20. ledna – Bertrand Blier, francouzský spisovatel a filmový režisér (* 14. březen 1939)
- 21. ledna
- Mauricio Funes, salvadorský novinář a bývalý prezident (* 18. října 1959)
- Garth Hudson, kanadský hudebník (* 2. srpna 1937)
- Keiiči Suzuki, japonský rychlobruslař (* 10. listopadu 1942)
Výročí
[editovat | editovat zdroj]Výročí narození
[editovat | editovat zdroj]- 6. března – Michelangelo Buonarroti, italský sochař, malíř a architekt (550 let)
- 2. dubna – Giacomo Casanova, italský dobrodruh (300 let)
- 19. května – Malcolm X, americký aktivista za práva Afroameričanů (100 let)
- 5. června – Stanislav Kostka Neumann, básník (150 let)
- 6. června – Thomas Mann, německý spisovatel (150 let)
- 26. července – Carl Gustav Jung, švýcarský psychoterapeut (150 let)
- 3. září – Ferdinand Porsche, automobilový inženýr (150 let)
- 19. září – Jan Skopeček, herec (100 let)
- 13. října – Margaret Thatcherová, britská premiérka (100 let)
- 16. prosince – Jane Austenová, anglická spisovatelka (250 let)
Výročí úmrtí
[editovat | editovat zdroj]- 8. února – Petr I. Veliký, ruský car (300 let)
- 27. března – Jakub I. Stuart, anglický a skotský král (400 let)
- 29. června – Ferdinand I., rakouský císař (150 let)
- 4. srpna – Hans Christian Andersen, dánský spisovatel (150 let)
- 21. října – Kosmas, kronikář (900 let)
- 12. listopadu – Jan Jindřich, moravský markrabě (750 let)
- 1. prosince – Alexandr I. Pavlovič, ruský car (200 let)
- 15. prosince – Jan Vermeer, nizozemský barokní malíř (350 let)
- 21. prosince – Giovanni Boccaccio, italský básník (750 let)
Hlavy států
[editovat | editovat zdroj] Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2025.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
- Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
- Brazílie – prezident Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)
- Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
- Česko – prezident Petr Pavel (od 2023)
- Dánsko – král Frederik X. (od 2024)
- Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
- Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
- Indie – prezidentka Draupadí Murmúová (od 2022)
- Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
- Izrael – prezident Jicchak Herzog (od 2021)
- Japonsko – císař Naruhito (od 2019)
- Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
- Kanada – generální guvernérka Mary Simonová (od 2021)
- Maďarsko – prezident Tamás Sulyok (od 2024)
- Mexiko – prezidentka Claudia Sheinbaumová (od 2024)
- Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
- Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
- Polsko – prezident Andrzej Duda (od 2015)
- Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
- Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
- Slovensko – prezident Peter Pellegrini (od 2024)
- Commonwealth realm (Spojené království a dalších 14 států) – král Karel III. (od 2022)
- Spojené státy americké – prezident Joe Biden (od 2021)
- Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
- Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
- Ukrajina – prezident Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (od 2013)
- Lucembursko
- velkovévoda Jindřich Lucemburský (2000–2025)
- velkovévoda Guillaume Lucemburský (od 2025)
Fikce
[editovat | editovat zdroj]Zde jsou uvedena některá díla, jejichž děj se odehrává (zcela nebo částečně) v roce 2025.
Počítačové hry a videohry
[editovat | editovat zdroj]- Gley Lancer (1992)
- Impossible Mission 2025 (1994)
- L.A. Machine Guns: Rage of the Machines (1998)
- Segagaga (2001)
- F.E.A.R. (2005)
- Apollo Justice: Ace Attorney (2007)
- Haze (2008)
- Trauma Center: New Blood (2008)
- MAG (2010)
- Crysis 2 (2011)
- Call of Duty: Black Ops II (2012)
Filmy
[editovat | editovat zdroj]- Timecop 2 (2003)
- Repo Men (2010)
- Uchū Kyōdai (2012)
Knihy
[editovat | editovat zdroj]- Běh o život (1982) od Stephena Kinga
- 334 (1972) od Thomase M. Dische
Televize
[editovat | editovat zdroj]- Transformers: Victory (1989)
- Odpočívej v pokoji (epizoda "Všichni čekají", 2005)
- Eureka Seven: AO (2012)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2025 na anglické Wikipedii.
- ↑ Co řekl Masaryk na smrtelné posteli? Tajemství se odhalí za osm let. ČT24. Dostupné online [cit. 2017-09-14].
- ↑ FIŠEROVÁ, Magda. Obálka s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka se otevře za rok [online]. Národní archiv, 2024-09-19 [cit. 2024-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.wycliffe.net [online]. [cit. 2016-07-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ D1, stavba 0136 Říkovice–Přerov [online]. ŘSD, rev. 2024-12 [cit. 2025-01-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2025 na Wikimedia Commons